Doplňkové penzijní spoření úspory zhodnotí, staré fondy nepřekonají inflaci

Ilustrační fotografie

Počet účastníků v nových účastnických penzijních fondech vloni stoupl o více než dvanáct procent. Vzhledem k tomu, že v transformovaných penzijních fondech starého penzijního připojištění zůstává drtivá většina Čechů, to ale stále není dost.

Vydáno: 2. 3. 2021

Doplňkové penzijní spoření (DPS) v loňském roce navzdory krizi úspěšně rostlo. Ke konci roku si v něm spořilo 1 281 406 účastníků. To je o 12,5 procenta více než v roce 2019 (meziročně +141 972 účastníků). Objem investovaných peněz účastníků v DPS loni dosáhl výše 78,5 miliardy korun. To je růst o 18,4 miliardy korun (meziročně +30,7 procenta).

„Nárůst počtu střadatelů v nových účastnických fondech DPS o 12,5 procenta je pořád ale relativně malý. V těchto fondech spoří sotva třetina všech budoucích penzistů. 450 miliard korun je investováno v transformovaných fondech starého penzijního připojištění,“ vysvětluje ekonom skupiny Partners Martin Mašát.

Podle něj většina těch, kteří si spoří na stáří se státním příspěvkem, zůstává ve starém penzijním připojištění, a tak přichází jak o hodnotu investovaných peněz, tak státního příspěvku. „Výsledkem je pak jejich každoroční reálná ztráta vůči inflaci,“ upřesňuje Mašát.

To, že vzhledem ke konzervativnímu složení investičních portfolií transformovaných fondů nelze očekávat za loňský rok jejich zhodnocení nad inflaci, potvrzuje i prezident Asociace penzijních společností (APS) Aleš Poklop.

„Apeluji na všechny, kterým zbývá ještě delší doba spoření, aby zvážili přechod do nových účastnických fondů DPS. Zhodnocování naspořených prostředků má při dlouhodobém spoření větší dopad na konečnou naspořenou částku než třeba státní příspěvky. Ty jsou přitom u starých i nových fondů stejné. Přestup nic nestojí,“ doporučuje Poklop.

Výsledky penzijních fondů
Podle údajů Asociace penzijních společností i navzdory pandemii covidu-19 vyvážené fondy doplňkového penzijního spoření loni zhodnotily investované prostředky účastníků okolo čtyř procent, ty dynamické pak kolem šesti procent.

Záporné zhodnocení dopadlo na účastnické fondy, které vsadily na akcie ve střední Evropě, kde se v roce 2020 dočkali ztrát. To se ale týkalo pouze dvou penzijních účastnických fondů na českém trhu.

„Koronavirový rok tak ukázal, že nové fondy umějí prostředky zhodnocovat daleko lépe než fondy starého penzijního připojištění, které musí ze zákona investovat velmi konzervativně,“ upřesňuje Poklop.

Transformované fondy trpí svojí garancí kladného zhodnocení (hodnota investice nesmí klesnout do záporných hodnot, pozn. red.). To je nutí investovat velice konzervativně, aby jejich cíl neohrozil náhlý výkyv ceny rizikovějších aktiv.

„To znamená, že se jejich výnos odráží od základní krátkodobé sazby nastavované Českou národní bankou, která se po většinu minulého roku pohybovala na 0,25 procenta. Tento výnos zdaleka nestačí na pokrytí inflace, a tak mají sice střadatelé zaručenou takzvanou kladnou nulu, ale inflace jim jen za rok 2020 ubrala z reálných úspor v transformovaných fondech asi 3 procenta,“ vysvětluje Martin Mašát.

Dodává, že není těžké si spočítat, jak reálná ztráta účastníků v transformovaných fondech rychle narůstá s každým rokem. Situace se přitom hned tak nezlepší. Státní dluhopisy, do nichž investují zejména transformované fondy, byly loni bity extrémně nízkými výnosy kvůli expanzivní politice centrálních bank.

„Naštěstí se blýská na lepší časy a výnosy dluhopisů rostou. Důvodů je několik, dlouhodobě vyšší inflace, než jsou očekávání České národní banky, a extrémně rostoucí zadlužení Českého státu,“ upřesňuje ekonom Partners.

Loni dosáhl celkový zisk transformovaných fondů 3,8 miliardy korun. Přesné zhodnocení účastníků penzijního připojištění bude známé až po valných hromadách fondů, které se budou teprve konat. Odborníci odhadují, že transformované fondy peníze účastníků v průměru zhodnotí pod jedno procento.

Zdroj: iDNES.cz