Na důchod spoří stále víc lidí. Nové penzijní spoření připsalo 5% zisk

Ilustrační fotografie

O spoření na důchod se zvedá zájem. Nové „penzijko“, tedy doplňkové penzijní spoření, má již 1 327 307 lidí, to je o 45 901 více než na konci roku 2020. V nových fondech přitom Češi zhodnocují vklady v objemu přes 84 miliardy korun. Navzdory covidové situaci je zhodnocení vložených peněz vcelku solidní.

Vydáno: 9. 6. 2021

Nové penzijní spoření připsalo střadatelům zhruba 5% zisk. Nejvíc nyní zhodnocují vklady střadatelé, kteří se nebojí více riskovat. Dynamické fondy vynesly v 1. čtvrtletí 2021 průměrně 7,4 procenta a vyvážené 2,5 procenta. Konzervativní však ztratily 1,2 procenta. Vyplývá to z informací Asociace penzijních společností ČR.

Zhodnocení vkladů střadatelů v doplňkovém penzijním spoření od roku 2013.
„Penzijní spoření se již v polovině minulého roku začalo úspěšně vyrovnávat se ztrátami způsobenými pandemií a letošní rok zahájilo doplňkové penzijní spoření výborným pětiprocentním růstem. V případě, že se tempo růstu udrží, je pravděpodobné, že dynamické fondy letos zhodnotí až dvaceti procenty,“ říká k aktuální situaci českého penzijního spoření prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.

Nové účastnické fondy na rozdíl od transformovaných fondů, do kterých již není možní vstoupit, neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta. Na druhou stranu ale mohou zajistit i vyšší zhodnocení a překonat tak dlouhodobě inflaci.

„V případě účastnických fondů si klient může vybrat od relativně konzervativních až po velmi dynamická řešení, nicméně bez garance minimálně nulového výnosu,“ poznamenává Radim Kotrouš, portfolio manažer ČSOB Asset Management.

„Dynamické účastnické fondy těžily letos hlavně z optimismu, který na akciové trhy přinesla relativně svižná vakcinace slibující brzký konec pandemie. Ruku v ruce s tím se otevírají mnohé ekonomiky a firmy velice rychle dohání ušlé zakázky, což zvyšuje jejich současné příjmy a zisky,“ poznamenává analytik Partners Martin Mašát.

Povinné konzervativní fondy (PKF) však podle něj zažívají trochu jiný příběh. „Pokles cen dluhopisů, respektive růst jejich výnosů způsobil snížení hodnoty konzervativních fondů,“ poznamenává analytik.

Jak si vedou transformované fondy
V transformovaných fondech penzijního připojištění, do kterého se již nedá vstoupit, stále zůstává spořit 3 092 914 účastníků, přičemž objem penzijních úspor dosáhl více než 453 miliardy korun. Ve starých a nových fondech si tak na důchod celkově spoří přes 4,4 miliony Čechů a objem vkladů přesahuje 537 miliard korun.

„Transformované fondy stále patří objemem aktiv mezi největší, nicméně nové účastnické fondy je postupem času zdatně dohánějí a v nedaleké budoucnosti je z pohledu velikosti i předeženou,“ komentuje Radim Kotrouš.

Transformovaný fond je podle Kotrouše vhodný pro stávající klienty, kteří jsou těsně před důchodem, nebo konzervativní investory s averzí vůči rozkolísanosti hodnoty jejich investice ve fondu.

Zhodnocení peněz střadatelů, kteří na důchod spoří v transformovaných fondech, není v současnosti vysoké. Podle předběžných výsledků jednotlivých penzijních společností se pohybuje v rozmezí 0,35 % až 1,3 %.

Podle odborníků přitom nelze očekávat lepší zhodnocení ani v dalších letech. „V případě transformovaných fondů očekávám v nejbližších letech dosahování výnosu v rozmezí 0,5 % až 1 %, což je dáno velmi konzervativním zainvestováním portfolia,“ poznamenává Kotrouš.

Kdo by dal přednost vyšší sumě při odchodu do důchodu, může ze starých transformovaných fondů velmi jednoduše přejít do nového „penzijka“. V novém doplňkové spoření jde přecházet i mezi jednotlivými penzijními společnostmi.

Zdroj: iDNES.cz