Levnější hypotéka je donutila k sjednání drahého úvěru

Snaha ušetřit na úrocích a sjednat si hypotéku na co nejkratší dobu nemusí být vždy nejlepší řešení. Takzvaně hypotéka „na krev“ totiž nejednu domácnost dostane do finanční tísně, kdy se jako řešení nakonec ukáže navýšení hypotéky, v tom horší případě spotřebitelský úvěr.

Vydáno: 15. 6. 2021
Kategorie: Vaše příběhy
Zdroj: PartnersNews

Uzavřít hypoteční úvěr na co nejkratší dobu se nevyplatilo mladým manželům z Klatov na Plzeňsku. Ti se před dvěma roky rozhodli přejít z nájmu do vlastního bydlení. Vybrali si rodinný dům s menší zahradou a začali jednat s bankou o hypotečním úvěru.

„S manželkou jsme se tehdy domluvili, že si vezmeme hypotéku na co nejkratší dobu. Nechtěli jsme závazek do konce života a zbytečně přeplácet na úrocích,“ říká dnes 35letý Tomáš.

Oba vypověděli stavební spoření, sečetli veškeré vlastní úspory a něco jim přispěla i rodina. V součtu dali dohromady bezmála 1,5 milionu korun a koupili rodinný domek za 4,5 milionu korun. Se schválením hypotéky potíže neměli, protože oba pracovali na zaměstnanecký poměr. Měsíčně dosahoval jejich čistý společný příjem skoro 50 tisíc korun a v tu dobu byli ještě bezdětní.

„Banka nám na dům půjčila tři miliony korun se splatností dvacet let. Při úroku 2,39 % nás měsíční splátka hypotéky vyšla v prvních pěti letech, kdy jsme ji fixovali, na 15 737 korun,“ vzpomíná Tomáš.

Za nájemní byt v Klatovech přitom platili 18 tisíc korun včetně poplatků za energie, vodu a komunální odpad. Pravidelné měsíční společné výdaje za stravu, dopravu, telefony pojištění a ostatní se pohybovaly kolem 22 tisíc korun.

Už po roce v novém domě přišla hubená léta
Už po roce bydlení ve vlastním však přišla první krize. Rodina mladých manželů se rozrostla o syna a s radostí přišly i první starosti. Příjem manželky se zúžil na rodičovský příspěvek, což byla jedna třetina jejího původního příjmu. Navíc měsíční výdaje domácnosti rázem vzrostly, taky zahrada potřebovala úpravy, a i když se rodina uskrovnila, na konci měsíce jim nic nezbývalo.

„V podnájmu to člověk neřeší, ale když jsme ve vlastním jenom za konzole a záclony dali skoro přes půlku platu, trochu mě to zarazilo,“ říká Tomáš a dodává, že jakkoli s dítětem do budoucna počítali i se sníženým příjmem, realita byla krutější, než čekali.

„Rozsypalo se nám auto a na malém městě se bez něj jen těžko funguje. A tak jsem šel a koupil ho prostě na splátky,“ vypráví Tomáš. Štěstí bylo, že nepatří k těm, kteří si berou úvěry, ale nechápou, že je také musí zaplatit, to znamená na ně vydělat. O víkendech začal chodit na brigády, ale jak sám říká, z života se stala jenom dřina.

Co na to říká finanční poradkyně
Přecenění svých finančních možností stále patří mezi jednu z častých chyb lidí při plánování a financování vlastního bydlení.

„Lidé dají dohromady všechny našetřené peníze, aby si vzali co nejnižší hypotéku na co nejkratší dobu, aby nepřeplatili,“ potvrzuje finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Baslová. Měsíční splátka hypotéky tak běžně dosahuje i jednoho příjmu, což je podle jejích zkušeností vždy nebezpečné. Rodina velmi brzy zjistí, že se nedá žít od nuly k nule, kdy jí nezbývá na ušetření peněz do rezervy nebo i na věci, které nutně potřebuje k tomu, aby mohla fungovat.

„Pod tlakem a v zoufalství pak lidé jdou a sjednají si rychlý a drahý úvěr s tím, že se problémy vyřeší,“ říká poradkyně a upozorňuje, že opak je pravdou.

„Tomáš a jeho rodina je klasickým příkladem. Chybou byla jednoznačně příliš vysoká splátka hypotéky v poměru k jejich příjmům,“ hodnotí Lucie Baslová.

Plán revize rozpočtu byl vcelku jasný. Zbavit se co nejdříve spotřebního úvěru na auto a snížit měsíční splátky hypotéky, byť za cenu prodloužení splatnosti úvěru. Úrok u hypotečního úvěru byl 2,39 procenta za rok, na auto si ale mladí manželé vypůjčili již za 7,5procentní úrokovou sazbu.

Jaké bylo řešení
Finanční poradkyně dále dodává, že příběh Tomáše je dobrý, protože má řešení, horší to je u těch domácností, které dopadají stejně, ale splátky již mají poníženy. V případě Tomáše toto naštěstí neplatilo.

„K datu výročí smlouvy hypotéky se s bankou dohodli na změně úvěrových podmínek. Hypotéku navýšili o 180 tisíc korun, z čehož doplatili auto. I přesto, že za jeho předčasné splacení a porušení smluvních podmínek, ve kterých se zavázali auto splácet pět let, zaplatili sankci, se jim jednorázová úhrada vyplatila,“ uvádí Lucie Baslová.

Za předčasné ukončení smlouvy domácnost zaplatila šest tisíc korun, pokud by ale auto splácela celých pět let, vydala by ještě o dalších šest tisíc korun více. Zároveň došlo ke snížení splátky hypotéky. Nově domácnost platí 11 410 korun měsíčně, délka splatnosti byla prodloužena z dvaceti na třicet let.

„Lepší je hypotéku, především u mladých rodin, nastavit na delší dobu a nižší splátky tak, aby byla domácnost schopna tvořit rezervu a takzvaně dýchat. Navíc s hypoteční smlouvou se dá v čase pracovat. Neznamená to, že původně sjednané podmínky v ní jsou striktně závazné až do konce jejího trvání,“ doporučuje poradkyně s tím, že poté, kdy se žena například vrátí do práce, může rodina splátky opět navýšit. Anebo ve výročí smlouvy složit mimořádnou splátku bez poplatku až do výše čtvrtiny původní jistiny.

Zdroj: iDNES.cz